Živé ploty z tújí patří v Česku k nejoblíbenějším způsobům, jak získat soukromí. Jenže pohled na cenovky v zahradnictvích vás může rychle usadit – za jeden vzrostlý stromek dáte klidně i 800 korun, a pokud jich potřebujete desítky, účet se vyšplhá do desetitisíců. Co kdybych vám ale řekla, že existuje cesta, jak mít zahradu jako z katalogu bez jediné utracené koruny?
Před pár lety jsem stála před stejným problémem. Nový pozemek, prázdná peněženka a sousedé, kteří mi viděli až do talíře. Rozhodla jsem se vyzkoušet starý trik zkušených zahrádkářů, kterému jsem zpočátku moc nevěřila. Dnes mi na zahradě stojí sedm nádherných stromů, které jsem vypěstovala z malých řízků. Tady je návod, jak to zvládnete i vy.
Proč vlastně sázet „vlastnoruční“ túje?
Túje jsou k množení neuvěřitelně vděčné. Na rozdíl od jiných jehličnanů pouštějí kořeny poměrně ochotně, pokud dodržíte pár zásadních detailů. Mimochodem, nejde o žádnou vědu, vyžaduje to jen trochu trpělivosti a pozorování.
- Nulové náklady: Potřebujete jen nůžky, trochu písku a mateřskou rostlinu (třeba u známých).
- Odolnost: Rostliny vypěstované v místě své budoucí výsadby bývají mnohem odolnější než ty „přecitlivělé“ ze skleníků.
- Radost z úspěchu: Ten pocit, když uvidíte první zelený výhonek, je k nezaplacení.
Ten správný okamžik: Kdy vyrazit s nůžkami?
Ideální čas pro odběr větviček v našich klimatických podmínkách nastává koncem května nebo začátkem června. V této době jsou nové výhony už dostatečně silné, ale ještě nestihly úplně zdřevnatět.
Vybírejte si zdravé, sytě zelené špičky z horní části stromu. Ideální délka je 10 až 15 centimetrů. Vyhněte se příliš měkkým koncům, které se ohýbají jako bláto, i starým šedivým větvím. Nejlepší je stříhat brzy ráno, kdy je rostlina plná vlahy po noci.
Tajemství „patky“: Finta, která rozhoduje o úspěchu
Tohle je ten nejdůležitější krok. Větvičku od mateřské rostliny neodstřihávejte jen tak rovně. Zkuste ji odtrhnout směrem dolů tak, aby na jejím konci zůstal kousek staré kůry – takzvaná patka. Právě z tohoto místa se kořeny tvoří nejlépe.
Z dolní části větvičky (asi 3 cm) jemně otrhejte jehličí. Pokud máte doma stimulátor zakořeňování, klidně do něj konec „namočte“, ale z vlastní zkušenosti vím, že to české túje zvládnou i bez chemie, jen jim to trvá o týden déle.
Jak vytvořit domácí mikro-skleník
Zapomeňte na drahou zeminu. Namíchejte si obyčejnou rašelinu s pískem v poměru 1:1. Směs musí být vzdušná a skvěle odvádět vodu.
- Zasaďte větvičky šikmo do hloubky asi 3-4 centimetrů.
- Vytvořte vlhkou bublinu: Květináč přikryjte průhledným sáčkem nebo uříznutou PET lahví.
- Najděte světlé místo, ale pozor na přímé slunce – uvařili byste je.
Kdy se dočkáte výsledků?
První kořínky se začnou objevovat zhruba po dvou až čtyřech měsících. Jasným signálem, že jedete na vítězné vlně, je nový, světle zelený přírůstek na špičce. V tu chvíli už rostlina „pije“ vlastními kořeny.
Malý tip z mé praxe: Každý den na 15 minut sundejte kryt a nechte sazenice vyvětrat. Čerstvý vzduch brání plísním, které jsou největším nepřítelem mladých tújí. Do volné půdy na zahradě je pak přesaďte až příští jaro, aby měly čas přes zimu pořádně zesílit.
Zkusíte si letos vypěstovat vlastní živý plot, nebo raději sázíte na jistotu z obchodu? Napište mi do komentářů, jaké máte zkušenosti s množením jehličnanů!
